8. května 2014

Epos o Gilgamešovi

Sumerský epos pocházející cca z k. 3. tis. př.n.l.

Epos o Gilgamešovi je především příběh o přátelství a hledání nesmrtelnosti. Patří mezi nejstarší dochované literární památky a nejstarší dochovaný hrdinský epos na světě. Nejdříve asi tisíc let ústně tradovaný, dal v asyrském období (Mezopotámie) koncem 2. tis. př.n.l. (někde se uvádí 3. tis. př.n.l.) sepsat král Ašurbanipal do 12 hliněných tabulek v klínovém písmu, které rozluštil český vědec Bedřich Hrozný.

Sumerský král Gilgameš (asi polomytický sumerský vládce, avšak pravděpodobně historická postava), je podle eposu syn krále boha Lugalbanda a božské Ninsun. Vládne městskému státu Uruk, což je dnešní Varka v Iráku. Muže nutí do úmoru pracovat na stavbě hradeb. Ženy se cítí zanedbávány a stěžují si bohům na svého bezohledného tyrana s ambiciózními plány. Gilgameš si stavbou chce zajistit nesmrtelnost. Neohlíží se na potřeby druhých.

Epos o Gilgamešovi lze interpretovat jako hrdinné vyprávění o odvěké, ale marné touze lidí odhalit, co je čeká po smrti, a najít odpovědi týkající se smyslu lidského života.
V eposu je zdůrazněna role přátelství (Enkidua a Gilgameše) jako nejvyšší hodnoty. To bylo u starověkých národů obvyklé. V souvislosti s hrdinstvím hlavní postavy je možné zmínit kritický názor, že hrdinství je zaplaceno životy ostatních. Epos je aktuální i dnes, honba za mamonem je vykoupena nejen životy a časem ostatních, ale i rabováním přírodních zdrojů. 

Do nové roviny Epos o Gilgamešovi posouvá i ebook Ekonomie dobra a zla od Tomáše Sedláčka dostupný v PDF, ePub i MOBI například v e-shopu Databook.cz.

Gilgameš stavbou Uruku nesmrtelnosti nedosáhl, o to se postaral až epos sám.